Od těchto faktorů se odvíjí menší či větší tržby za prodanou reklamu a kdo by nechtěl vydělávat hodně. Najde se prostě téma, v případě finanční krize téma celospolečenské a to je pak třeba národu denně předhazovat. Výsledek je zaručený. Sílící nervozita , obavy, větší zájem o dané téma , větší sledovanost a čtenost, větší tržby médií. Kruh se uzavírá. Stokrát opakovaná polopravda se nakonec stane pravdou. Skutečná objektivita, nedejbože povzbuzení přece do kšeftu nepatří. Dokud kape šťáva z citronu, je třeba ho pořád mačkat a mačkat. Média tak sází na jistotu, kterou v nás mají – špatné zprávy máme přeci raději než ty dobré, i když ubližují právě nám. Pomyslnou černou kroniku si tak vlastně píšeme my sami. Přestáváme věřit vlastním instinktům a pravda je pro mnohé z nás to, co je nám denně předhazováno médii. Vážně se obávám doby, kdy impulsem k tomu, abychom se najedli , nebude kručení v žaludku, ale doporučené stravování internetové kuchařky či výsledek čtenářské soutěže o to, zda je zdravější banán nebo řízek.
